Extrémní programování je věc, se kterou koketuju už delší dobu. Z celé metodiky si ale zatím jen vyzobávám jen jednotlivé drobky - jako třeba automatické testy.
Věc, která mne ale pořád vrtá hlavou je: "jak může fungovat pair-programming"? Před časem (v dobách dávno minulých, kdy extrémní programování ještě neexistovalo a kdy se po binárních savanách houfně proháněly Amigy, STéčka a podobní krásní, leč neefektivní dinosauři) jsme s kamarádama psali multiplatformní editor a engine na psaní textovek. Byli jsme tenkrát velmi sebevědomí a velmi zelení :-), a tak pair programming přišel sám od sebe. Tehdy to byla ale z velké části exhibice - takové to "hele, bez řidítek" :-)
Od té doby jsem na párové programování narazil jen párkrát a nějak jsem mu nepřišel na chuť. Občas k němu sahám když jde o transfer nějaké nové technologie, nebo když jde o vyřešení nějakého fakt obtížného kusu kódu. Na denní, "chlebové" programování je pro mne ale příliš nepohodlné - mimo jiné i protože na klávesnici mého notebooku většina kolegů odmítá psát a já si zase odvykl od desktopového rozložení kláves (taková hloupost a kolik času sežere).
Docela mne ale zajímá, jak by takový párový vývoj mohl vypadat a sledovat dvojku zkušených extrémních vývojářů při práci by jistě nebylo od věci.
Docela mne tedy potěšil článek Engineering Notebook: An Extreme Programming Episode který obsahuje právě zápis rozhovoru při jednom takévm sezení. Je to dlouhé, čtivé a obsahuje spoustu refaktoringu, testů a javy.